Mnoho z těch židů, kteří přišli k Marii a uviděli, co (Ježíš) vykonal, v něj uvěřilo. Někteří z nich však odešli k farizeům a pověděli jim, co Ježíš vykonal. Velekněží a farizeové svolali proto veleradu a radili se: „Co máme dělat? Vždyť ten člověk koná mnoho znamení! Necháme-li ho tak, všichni v něho uvěří, a pak přijdou Římané a vezmou nám (svaté) místo i národ.“ Jeden z nich, Kaifáš, který byl v tom roce veleknězem, jim řekl: „Vy vůbec nic nevíte ani nemyslíte na to, že je pro vás lépe, když jeden člověk umře za lid, než aby zahynul celý národ.“ To neřekl ze sebe, ale jako velekněz toho roku prorokoval, že Ježíš musí umřít za národ – a nejen za národ, ale i proto, aby rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno. Od toho dne se rozhodli, že ho zabijí. Proto Ježíš už mezi židy veřejně nevystupoval, ale odešel odtamtud do kraje blízko pouště, do města zvaného Efraim, a tam pobýval s učedníky. Byly blízko židovské velikonoce a mnozí z toho kraje putovali před svátky vzhůru do Jeruzaléma, aby se posvětili. Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámovém nádvoří, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Nepřijde na svátky?“ Velekněží a farizeové vydali nařízení, že kdo se doví, kde on je, má to oznámit, aby se ho mohli zmocnit.
 

Jan 11,45-56

Dnes se podíváme na biblický text, který nám ukazuje, jak Židé reagovali na Ježíšovo vzkříšení Lazara a jak tato událost přispěla k rozhodnutí o jeho smrti.

Po vzkříšení Lazara se Židé sešli a rozhodli se, že Ježíš musí být zastaven. Přestože mnozí věřili v Ježíše a viděli, jak mocným způsobem působí, rozhodli se, že to je příliš nebezpečné pro jejich vztahy s Římskou říší a s náboženskými autoritami.

Na druhé straně Ježíš věděl, co ho čeká, a odmítl se schovávat. Věděl, že jeho smrt na kříži bude přínosem pro všechny lidi a že to je jeho poslání na zemi. Proto nám i tato událost ukazuje, jak silnou víru měl Ježíš a jak byl oddaný svému poslání.

Pro nás dnes je důležité si uvědomit, že víra může mít někdy břemena. Stejně jako Ježíšovi učedníci, i my se můžeme dostat do situací, kdy musíme volit mezi touhou vyhovět lidem a touhou vyhovět Bohu. Ale jak ukazuje Ježíšova oběť na kříži, je to vždy lepší volba vyhovět Bohu, i když to může znamenat ztrátu přátelství nebo dokonce ohrožení našeho života.

Přesto se nenechte zastrašit těmito potenciálními břemeny víry. Když se držíme Ježíše a jeho poslání, můžeme být jisti, že nás nikdy neopustí a že nám bude dávat odvahu a sílu, kterou potřebujeme. Jak se v textu uvádí, "Ježíš však nechodil již veřejně mezi Židy, nýbrž odešel odtud do kraje poblíž pustiny" (Jan 11,54). I my se můžeme čas od času stáhnout na klidnější místo a hledat odpočinek v Bohu, aby nám dal sílu a naději pro náš další krok víry.